Divotvorný čas


DENÍČEK A NOČNÍCEK(DOSTATEČNĚ PLNÝ)

VŠICHNI O MĚ ŘÍKAJÍ aneb PROČ SE TEDA SNAŽIT?

Někdy člověka doprovází taková bombastická pověst, že ani nemá cenu se snažit jí změnit. Někdy člověk vlastně tak tiše dorůstá své vlastní legendě.

TÍM PÁDEM PROPÁLENÁ SOBOTA

Tak jo, u Jóviše, už jsem to pomalu vydýchala, přestávám mít pocit, že jsem Alenka v říši divů, co na ní soustavně někde  číhá ohavná Šklíba. Už o tom jsem schopná i napsat. Prostě to byl fakt fucking day.

http://www.youtube.com/watch?v=BuxRSSJ2COE

ZÁŘÍ A NĚKTEŘÍ LIDÉ NE. PROČ?

Tak si tak proplouvám tím prvním zářijovým týdnem a je mi celkem hezky. Nestojím fronty na obaly, neskládám večer vysypaná a pracně vystříhaná písmena do PVC desek a tak vlastně pro mě září opravdu září.

POSLEDNÍ DEN A K TOMU NENÍ CO DODAT

Dnešní den i přes svou slunečnost nesl v sobě mnoho černého. Poslední dny to tak dělají.

HAROLD AND MAUDE -FILM FILMŮ

Mimo to, že jsem dělala to všechno, co jsem popsala v minulém psaní, taky jsem trošku žila kultůrně a to zejména díky lidem kolem mne.

SESTŘINA FILMAŘSKÁ KARIÉRA ZAČÍNA a SLIBNĚ

Tohle je jen bez psaní, ale ke skouknutí. A já gratuluju své mega moc a nejvíc šikovné sestře.

PS. Nebojte...je úplně normální ona i její rodina. Chach. Asi jako moje rodina.

ČTVRTÁ PĚTILETKA BYLA ÚSPĚŠNÉ SPLNĚNA NA 124,5 %

Tak my jsme včera s Alešem v naprostém klidu a totálním soukromí oslavili svých krásných a kulatých dvacet let manželského soužití. Chicht

STRUČNOST JE KRÁSNÁ VĚC, MÁ JEN JEDNU CHYBU...TU STRUČNOST

A tak abych nebyla tak nepřejícně stručná, rozvedu nyní tu minulou veskrze asketickou dvojtečku a popíšu více slovy, jak málo jsem toho v létě udělala ( i když moc dobře věda to, že zima se bude ptát).

A JAK JINAK ŽE BYLO? INU BYLO NEBYLO,LÉTO JE PRYČ

A já za sebe samu bych si dovolila (i když hrozí nebezpečí lynče) říct, že jsem ráda, že je po létu.

BÁJEČNĚ V SENOHRABECH aneb I BEZ PRÁCE JSOU KOLÁČE

O tom víkendu chcípla všechna ranní ptáčata, pivko teklo proudem, nepršelo a nelilo a zkrátka a dobře....byl to víkend snů. S trochou výčitek musím přiznat, že sestřičce Pandoře zbylo doma nepřeberně špinavého nádobí a takové podobné chuťovky.....ale nemohu slíbit, že bych příště byla aktuálněji pracovitější. Zato huba mě bolí, neboť jela celé ty dva dny, jak indiánské bubny před útokem . Foťák jsem buhužel neměla, neboť s ním Brutus (aspoň doufám) fotí polonahé muže, hrající si na indiány. Takže to nebude s obrázky, ale poslouchejte, jaký ráj v Senohrbech je.

Portrét

Kontakt