Divotvorný čas


DNES TOTÁLNÍ KRIZE A TREST SMRTI ODLOŽEN O 48 LET

Což ale znamená, že mohu klíďo kouřit dál (ať už si kterýkoliv ministr zdravotnictví píše na krabičky, co se mu líbí.). I když možná Goofy by mě přesvědčil

http://www.youtube.com/watch?v=gmjjHkxTItE
Totální krize. Když říkám totální, myslím tím ještě něco víc, ale pak už by to mohlo být jen absolutní. Dnes absolutní krize. Táhne se od pondělí a souvisí s prací. Jsem založením idealista a pořád si ještě myslím, že ta práce zaslíbená, dobře placená a plná milých a pohodových lidí musí přece existovat. Hledám marně v inzerátech firmu Utopia s.r.o., která hledá kohokoliv ochotného pracovat tak za 25000Kč měsíčně v příjemném a kultivovaném kuřáckém prostředí. Ale já jí jednou najdu. A pak vám to sem napíšu. Zatím ale je to u nás v práci spíš Depresia s.r.o. a dnes jsem dokonce po delší době měla zas svého oblíbeného zákazníka. Většinou říká celkem rázně sem tam sprosté slovo (doprdele je nejjemnější), zboží, které si vybere hází na stůl s takovou razancí a nasraností, že buď rozhouká firemní alarm, který je k mému stolu připojen nebo se mu povede něco ulomit a rozbít. Peníze také hází na stůl, jako by trénoval na pupendo a já bych ho rozhodně nechtěla mít doma. Do dnešního dne jsem mu v duchu říkala "pan arogantní", ale po dnešku mě napadá už jen "fašista". Ztropil takovou scénu, že jsem nevydržela a řekla mu, že se takhle nemá chovat, že mi rozbíjí vybavení kanceláře, ale on řval a řval a chtěl, abych mu zavolala vedoucí. Musela jsem ho s úsměvem zklamat, že já jsem vedoucí. Pak chtěl kontakt na majitele, tak jsem mu ho napsala a když odešel, paní, která tam nakupovala také mi podala lístek se svým jménem a telefonem, ať jí můj šéf zavolá, že mu dosvědčí, jak se ten maniak choval.To bylo od té paní hezké, protože jsem si už pomalu vybírala větev, na které bych se mohla oběsit. Přitom jsem během hádky s ním použila všechny rady své zkušené maminky. Představovala jsem si ho, jak sere a tlačí na záchodě, říkala jsem si "Seš kněžna"....ale popravdě, nic moc účinky. Taky jsem si představovala, jak mu jednu vrazim. To byla daleko příjemnější představa.
No a potom jsem si na Tadisově blogu přečetla článek a našla ty stránky, kdy vám vypočítají datum smrti. V den, kdy bych klidně zemřela ještě před večeří se dozvím, že se to má podařit až za 48 dlouhých let. V devadesáti už tady kolem bude jen nějaké scifi, kterému já nebudu rozumět, místo jídla budou pilulky a za návštěvu lékaře se bude platit zlatem nebo nejmladší a nejvnadnější dívkou v rodině (jen v případě doktora-ženy chlapcem). Doufám, že budu dokonale a veskrze senilní, úplně praštěná a naprosto veselá a spokojená. Dožít se devadesáti mi nepřijde moc fantastické. Například velký úklid a malování vytopené kuchyně mohu tedy ještě tak minimálně 30 až 40 let odkládat. Mohu si půjčit milion, protože na splácení budu mít dlouhatánskou dobu. Nebylo by dobré, dostat teď za nějaký průser doživotí. To bych se ukousala nudou. Páni jáni!! Tak hurá do zítřka. Nepřetrhnu se, když teď vím, že nikam nespěchám. Zvolním a začnu si žít piánko.A jestli potkám ještě někdy v krámě toho fašouna, tak uvidí, jak sladkou pomstu umí připravit taková hodná paní, jako jsem já (pitvorně zlomyslný úsměv).
 

Komentáře

Přidat komentář

Jméno:
Nadpis:
Text:

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář

Portrét

Kontakt