Divotvorný čas


JINÁ?

ObrazekLidé si navzájem
dělají peklo, ráj.
Lidé se navzájem
               zvedají k výšinám.
               Také se navzájem
               do hlubin potápí.
               Nejvíc snad nezájem...
               ten nejvíc potrápí.
Zase začínám mít pocit, že jsem nějaká jiná,divná. Chodím jako cizinec ulicemi města, ve kterém všichni mluví stejnou řečí, jako já, ale zbla jim nerozumím. Hraju. Snažím se. Snažím se okoukat, co je to strašně důležité, snažím se hrát, že i pro mně je to strašně důležité....ale není. Vůbec můj svět nestojí na potížích bytového družstva, na malichernostech mezilidských nevztahů, vůbec se mě doopravdy nedotýká, že naše firma chce mít ISO. Já chci něco jiného. Něco malinkého, obyčejného, co patří k životu a co někomu vykouzlí...možná úsměv na tváři. Chci něco a jsem jako malé dítě. Nevím přesně, co to je. Chci se odstěhovat daleko od tud, žít na samotě jen s lidmi, které mám ráda, nechci poslouchat zprávy v televizi a chci mít čas napsat dopis. Pětistránkový a krásný a nalepit na něj známku a těšit se, že i já nějaký najdu ve schránce.
Někdy se bojím, že jsem se sem dostala nějakou vtipnou časovou smyčkou. Myslím, že jiná, dávnější doba, taková by byla pro mě lepší. Pomalá, neinformovaná,víc spoutaná a závislá na lidech než na technice. To je jedno, ale mám pocit, že už nikdy znova na Zem nebudu chtít přijít. Pokud to zákony reinkarnace dovolují. Nebo jen jako něco malého, živého a ještě pořád vnímajícího Matku Přírodu. Taková moucha si lítá a netrápí se strachem, že jí sezobne před deštěm vlaštovka. A to je to, co bych si přála. Zbavit se strachů a jen žít jak a dokud to jde.To chci čím dál víc. V dnešní době je možné snad všechno, proč právě tohle ne? Kdo tu má právo rozhodovat, co je pro mě dobré a co ne? Kašlu Vám na to! Kašlu na Vaše vymoženosti, na možnosti, které mi dáváte i když se Vám o ně vůbec neprosím. Trochu klidu. O to prosím.
 

Komentáře

Přidat komentář

Jméno:
Nadpis:
Text:

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář

Portrét

Kontakt