Divotvorný čas


KDYBY BYLY V PRDELI RYBY TAK SE NESTAVĚLY RYBNÍKY

Ojoj to je zase veselý a vtipný začátek pracovního týdne.

http://www.youtube.com/watch?v=Vb3ptYPXizs

V pátek to u nás v práci začalo nadějně vypadat na smysluplnou palácovou revoluci. Revoluce se nekonala. Výtka za špatně odváděnou práci, která by bohatě zabavila i dva lidi (případně 20 prudce inteligentních blondýnek) se však samozřejmě konala. Ani náznak zvýšení platu, kterým by se pokrylo zvýšení cen kdejaké pochutiny. Popadla mě totální pracovní deprese, která popadne každého, kdo si jen chvilku hloupoučce myslí, že vše se dá vyřešit. No dobře. Budu zase soumařit jen tak za pár vyhubování a stabilní plat pod průměrem průměru o kterém jsem četla v novinách. Náš pes začal týden také depresivně, neboť si dnes ráno nemohl nevšimnout, že nemá granulky. Chudák. Došlo mu jídlo a dokonce opovrhl jinak oblíbenými mlsy, jako jsou piškoty a chřupaví žraloci. Dokonce si po jejich konzumaci krknul tak nechutně, že jsme se kryli, aby nás nepoblil. Zvládl to dobrzdit a neblil, protože se asi bál, že už by nedostal ani tyto nevýživné a pochybné pochoutky. O víkendu jsem si schytala od dcery další hrozivou přednášku o tom, jak jsem mohla jen dopustit, že si Honza tak vesele může kazit život. Kazí si ho tím, že opustil technické lyceum, kazí si ho tím, že si užívá příliš často (i ve všední dny) na koncertech a kdoví co tam ještě dělá. Připadá mi nespravedlivé, že si to pořád mám odskákávat já, která na koncerty nechodím, kdoví co taky nedělám (spíš ráda dělám kdoví nic) a vůbec. Dyť já jsem máma! Bára zdá se zatoužila po bratrtově krvi. Možná ji postihl mylný dojem, že jí už nic nehrozí, když jí bylo osmnáct a bude devatenáct. Ale pořád jí k nám přeci pojí pupeční šňůra naší peněženky. Ostatně ta nás pojí nerozlučně všechny čtyři a pochybuji, že by v naší současné situaci něco bratrovou likvidací získala. Měla jsem dětem již dávno dát nad dveře a nad postýlky a vůbec snad všude ono moudré nejmoudřejší heslo : MILÉ DĚTI, ČÍM JSTE DNES VY, BYLI JSME I MY. ČÍM JSME DNES MY, BUDETE I VY. VAŠI RODIČE. Tak jdu zase pokračovat v práci a myslet na něco krásného, abych přišla domů dostatečně milá a vyrovnaná a pak budu muset simulovat totální zaneprázdněnost, abych se vyhnula další přednášce o rodičovství.

Howgh

Obrazek

No i tohle by bylo řešení

*(Usáma By Lamaminka)

 

Portrét

Kontakt