Divotvorný čas


KDYBY TO TAK BYL JENOM SEN

Hrabala jsem se v moc starých zápiscích a něco mě u toho napadlo.

http://www.youtube.com/watch?v=qFruKvAq8PQ

http://www.youtube.com/watch?v=eZGWQauQOAQ

Hrabala jsem se v moc starých zápiscích a něco mě u toho napadlo. Našla jsem blábol sepsaný po maturitě (takže opravdu hodně staré a hodně autentické). Po maturitě nastaly poslední a nejdelší prázdniny mého života. Chtělo se mi tenkrát nebýt. Skončilo všechno, co jsem ty roky nesnášela a nastalo prázdno a stesk po všem tom nesnášeném. Měla jsem maturitu a nebyla jsem najednou vůbec nic a vůbec nikdo. Trávila jsem znuděně dny nicneděláním a lízáním si svých duševních bebíček, zatímco máma chodila do práce a ségra do školy(neboť byla před ní ještě dobrá polovina června 1983). Z té nicotnosti jsem napsala mnohostránkový nihilistický a egocentrický (umím hodně zvláštních slov, neboť mám to úplné všeobecné středoškolské vzdělání a nemám je kde používat, tak se omlouvám) výplod velmi churavé mysli. Včera jsem se do toho začetla a musela jsem se přes tu hradbu času sama sobě smát: "Ty blbko (neříkej mi blbko, debile), vůbec jsi tenkrát nevěděla o čem je život. A víš to dneska? Jsi si tím jistá? " Jak jsem tak dumala nad těmi zažloutlými stránkami, napadla mě věc. Co se tak přesně v té době probudit z divokého spánku a zjistit, že mi je pořád osmnáct a že to celé potom byl jen sen doprovázející horečku. Vzala bych si z toho snu nějaká ponaučení? Vyvíjel by se můj život jinak? Trvala bych dál na všech chybách a opakovala je znova?

Bojím se, že ano. V lepším případě. V tom horším případě bych celý sen zapomněla ve chvíli, kdy bych otevřela oči a vzpomněla si, že se mi něco zdálo. Takže- to co je, není sen, je to pravda a venku je zima a přeci svítí sluníčko a je podzim 2007 a i s chybama to určitě stojí za to. Tak zdařte a užívejte podzimu.

 

Komentáře

Přidat komentář

Jméno:
Nadpis:
Text:

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář

Portrét

Kontakt