Divotvorný čas


SANDÁLY


Po nijaké zimě a vůbec žádném jaru jsem z horka pojala potřebu prohlédnout skříně a vzpomenout si, mám-li sandály. A měla jsem. Letité. Oblíbené. Nechápu, jak mohu každý  rok zapomenout, že je mám. Ale zapomněla jsem a má radost z nich byla nepředstíraná. Vyšla jsem v nich hned druhý den ráno do práce. Než jsem došla pár desítek metrů k tramvaji, byla má radost z novunalezených sandálů tatam. Jeda botka při každém došlápnutí dělala pssssduc a druhá při každém došlápnutí cinkla hlasitě přeskou. Byl to zajímavý a pro mě i dojímavý koncert. Po odpoledním promazání a doladění jsem se zvukových efektů zbavila. Ale už ty botky nějak nemám ráda.

Je tu ovšem pro ně naděje, že vše bude během podzimu, zimy a jara opět zapomenuto.

 

Komentáře

Přidat komentář

Jméno:
Nadpis:
Text:

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář

Portrét

Kontakt