Divotvorný čas


TAK DNES UŽ JE O ČEM PSÁT aneb DEN BLBEC 2

Můj muž o mně tvrdí, že nekazím pěkné příběhy pravdou. Já myslím, že to tak není. Že jen vnímám v jiném formátu (asi tak A1) než ostatní lidé (A4). Jenže to , co vám dneska budu povídat, to je celičký pravda a já jsem z toho ještě teď v šoku.
Můj muž o mně tvrdí, že nekazím pěkné příběhy pravdou. Já myslím, že to tak není. Že jen vnímám v jiném formátu (asi tak A1) než ostatní lidé (A4). Jenže to , co vám dneska budu povídat, to je celičký pravda a já jsem z toho ještě teď v šoku.
Přišla jsem dnes do práce brzo, na počítači jsem začala hledat obrázky, co jsem si z domova poslala, abych je dala na internetové stránky naší firmy. A jak si tak pracuju, najednou mi počítač sdělí, že jsem odpojena od sítě. Jelikož většina mé práce je na počítači, docela to vadí. Začala jsem volat o pomoc na všechny strany. Nemohla jsem dělat nic jiného, než celé dopoledne vytírat podlahu a zoufale přemýšlet, zda jsem nepozvala nějakého vira. Stejnou myšlenku měl i pan šéf. Nechal mě zapnout antivir a já seděla a pozorovala, co mi to tam píše. Samé nekloudné blbosti, kterým jsem nerozuměla. V poledne šéf přijel a začal si lámat hlavu s mým počítačem. A teď to už zkrátím, neboť je to pro mě stále hodně bolestné. Když se totiž asi po hodině pátrání připojil svým notebokem k mému PC, zjistilo se, že jsem smetákem vytáhla ráno kabel ze síťové zásuvky. Au. Od té doby se cítím jako debil a je mi moc smutno. Má ješitnost je v prach obrácena, mám na čele cejch blba a vůbec. To byl tejden završenej dneškem. Třešnička na dortu se jménem 31.srpna 2007.Budiž to navždy zapsáno černým písmem (do komína, prosííím).
Poslední ranou bylo, že Tadis dnes nepsal. Ani pobavení tedy nepřišlo. Pokaždé se mu na blogu objevuje něco obden a dnes je obden a nic. Snad neonemocněl.
 

Komentáře

Přidat komentář

Jméno:
Nadpis:
Text:

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář

Portrét

Kontakt